Na začátku všeho byla běžná záležitost: pan Šebeček chtěl provézt nějakou šaškárnu.
Jeho plán spočíval v krátké humorné scénce, ve které (alespoň podle mého mínění) by se měli všichni účinkující totálně ztrapnit, za účelem rozesmátí hrstky opilých diváků. Naštěstí pan Šebeček je týmový hráč a tak se o tu radost tvořit divadlo podělil ještě s panem Kopečkem a mnou (panem Mácou).
V této trojkombinaci vznikl scénář hry DŠB.

My jako autoři jsme se (skromě) obsadili do rolí nejméně lukrativních, Máca - Dlouhý, Kopeček - Široký a Šebeček - Bystrozraký a přibrali jsme mezi sebe i další dva dobrovolníky, pana Šimka do role Teplokněžníka Vladomora a pana Mrázeka do role prince Karla.